33
Čtvrtý je „Ticho“ (2018). Film o slepém muži. Nevidí, ale slyší všechno. Každý krok, každý nádech, každé zašeptání. Žije ve světě bez vizuálního šumu. A právě proto vidí hlouběji. Tento film je pro ty, kteří chtějí vypnout obrazovky, ale ne mozek.
Pátý je „Dopis neznámému“ (2020). Žena píše dopis muži, kterého nikdy nepoznala. Vypráví mu o svém životě – o smrti matky, o svém dětství, o svých obavách, o svých snech. Dopis neposílá. Prostě píše. A je to nejupřímnější monolog o osamělosti, jaký kdy uvidíte.
Tyto filmy od vás nevyžadují reakci. Nevyžadují, abyste se smáli. Pláč. Přemýšleli. Prostě jsou. A v jejich tichu jste vy. Ne jako divák. Ale jako vy sami.
