Romantika není o květinách, svíčkách a polibcích v dešti. Je o někom, kdo zůstává, když nemůžete mluvit. Někom, kdo neodejde, když jste naštvaní. Někom, kdo se na vás dívá, když spíte, a nemyslí si, že jste „jiní“. Zahraniční kinematografie to chápe lépe než jakékoli hollywoodské klišé. Tyto filmy nejsou o „lásce na první pohled“. Jsou o lásce, která vydrží.
Prvním je „Sedm let v Tibetu“ (1997). Není to romantický film v tradičním slova smyslu. Je to příběh muže, který přichází do cizí kultury a nachází v ní nejen smysl, ale i lásku k životu. A lásku k ženě, která od něj nic nevyžaduje kromě své přítomnosti. Film je pomalý, téměř bez dialogů. Jeho síla však spočívá v pochopení, že pravá láska nejsou slova. Je to ticho, kterého se nebojíte.
Druhým je „If You Don’t Come Here“ (2018). Film o dvou lidech, kteří jsou zamilovaní, ale žijí v různých zemích. Píšou si dopisy – a nikdy se nepotkají. Jejich láska nespočívá v líbání. Je v čekání. V tom, že se nevzdávají. Ve víře – i když pro to neexistují žádné důkazy. Toto není melodrama. Je to meditace o víře – v lásku, v lidi, v sebe sama.
Třetím je „When You’re Ready“ (2019). Britský film o páru, který se rozešel po 10 letech manželství. Nenávidí se. Prostě… přestali mluvit. Film ukazuje, jak se vracejí – ne aby se znovu sešli, ale aby pochopili, co ztratili. Každá scéna je jako vzpomínka, na kterou jste si nechtěli vzpomínat. Ale pamatujete si ji – protože je důležitá. Toto je film pro ty, kteří vědí: láska není vždycky o „navždycky“. Někdy je o „stále“.
